PŘÍBĚH PRO ADVENTNÍ ČAS

 

TAJUPLNÝ  DAR.

Nad Betlémem svítalo. Už odešel poslední poutník a velká hvězda pohasla. Panna Maria si láskyplně prohlížela spícího Ježíška. Staré dveře od chléva se pomalu s vrznutím otevřely. Spíš to vypadalo, jako by do nich foukl vítr. Ale na prahu se objevila stará žena oblečená do roztrhaných šatů. Maria sebou trhla, jako kdyby spatřila zlou sudičku. Ježíšek dál klidně spal. Oslík s volkem přežvykovali seno z hromádky před sebou a nepoctili příchozí jediným pohledem.

Maria ji sledovala. Každý její krok jakoby trval celou věčnost. Stařena se pomalu přiblížila k jesličkám. Ježíšek náhle otevřel oči a k Mariině údivu se v jeho pohledu i očích stařeny blýskl stejný plamínek naděje. Stařena se k němu sklonila. Maria údivem zapomněla dýchat. Stařena lovila rukou v roztrhaných šatech. Ta chvíle trvala snad celé století. Maria si ji znepokojeně prohlížela. Konečně ta neznámá našla, co hledala. Vytáhla ruku ze záhybů oděvu, ale ta věc byla tak malá, že ji schovala v dlani. Podala ji Ježíškovi.

Už tu byli tři králové i pastýři. Co jen mohla přinést ona? Maria viděla jen shrbená záda nad jesličkami. Pak se stařena narovnala, jako by z ní spadla nesmírná tíha, která ji stahovala k zemi. Napřímila ramena, zvedla hlavu a najednou byla tak vysoká, že se hlavou téměř dotýkala stropu chléva. Do tváře se jí jako zázrakem vrátilo mládí, vlasy znovu zčernaly a získaly hedvábný lesk. Když opět zmizela v temné noci, Maria se konečně mohla podívat, jaký dar to vlastně přinesla.

Ježíškovi se v rukou lesklo červené jablko. Ta žena byla Eva, první žena, matka všech lidí, která odevzdala Mesiáši ovoce prvotního hříchu.

Protože s Ježíšem se všechno zrodilo znovu a mohlo začít  znovu s čistým štítem.

(Bruno Ferrero: Vánoční příběhy pro potěchu duše)

Kontakt

Žďár nad Sázavou

abundancia@seznam.cz