POLE

 

Jeden otec odkázal svým dvěma synům pole. Bratři si ho rozdělili na poloviny. Jeden bratr byl bohatý a žil sám, zatímco druhý byl chudý a měl kopu dětí.


Když jednou přišel čas žní, převaloval se bohatý bratr v posteli a říkal si: "Já jsem bohatý, nač mi budou všechny ty snopy? Bratr je chudý a pro svou rodinu potřebuje hodně obilí."

Vstal, šel na svou část pole, vzal velkou část snopů a přenesl je na bratrovu polovinu.

Téže noci jeho bratra napadlo: "Bratr nemá ani ženu, ani děti. Může se radovat jen ze svého bohatství. Tak mu ho zvětším."

Vstal, šel na svou část pole a přenesl velké množství snopů na bratrovu polovinu.

Když ráno oba přišli na pole, divili se, že jim obilí neubylo.

Příští noc udělali totéž. Oba nosili snopy na pole toho druhého. A každé ráno zjišťovali, že jim obilí neubývá. Až se jednou v noci potkali, oba s náručí snopů. Když si uvědomili, co se vlastně dělo, rozesmáli se a objali.

Vtom uslyšeli hlas z nebe: "Toto místo, které bylo svědkem tak veliké bratrské lásky, si zaslouží, aby bylo vyvoleno pro stavbu mého chrámu. Bude to chrám bratrské lásky."

A právě to místo si ke stavbě chrámu vybral král Šalamoun.

(Našel by král Šalamoun místo ke stavbě chrámu i dnes?)

Zdroj: Bruno Ferrero - Další příběhy pro potěchu duše. Vydalo nakladatelství Portál v roce 1997.

Diskusní téma: POLE

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Žďár nad Sázavou

abundancia@seznam.cz