HVĚZDY

Rodina se sešla u televize. Pokleslý, primitivní humor televizního baviče mně spíš rozesmutňuje, takže mi zbývají jen dvě možnosti - buď postel, nebo večerní procházka. Rychle se rozhoduji pro to druhé. Na temném nebi září hvězdy. Vidím jich jen málo - pouliční osvětlení kalí radost z pohledu na nebe plné hvězd.  Jdu zvolna, s Ježíšem v srdci a v laskavé náruči nebeského Otce ven, do polí. Už mne žádné umělé osvětlení neruší, usedám na mez a s hlavou k nebi kochám se pohledem na miliony hvězdiček. Když jsem byla malé dítě, bylo na obloze dvakrát tolik hvězd. Noční nebe mne už tehdy fascinovalo. Fantazie pospojovala hvězdy v obraz dokonalého ležícího lva. Bylo to souhvězdí přes celou půlku oblohy, viděla jsem toho lva zcela zřetelně a divila jsem se, že ani máma, ani táta toho lva nevidí. Dnes už ho nevidím ani já. Třpytící se nebe mi nabízí víc - Tvou lásku a něhu, můj Bože.

(Napsáno v roce 1999. Vyšlo ve farním občasníku "Orientace 2000" v Poštorné)

<br/><a  data-cke-saved-href="http://i40.tinypic.com/24m59au.jpg" href="http://i40.tinypic.com/24m59au.jpg" target="_blank">View Raw Image</a>

Kontakt

Žďár nad Sázavou

abundancia@seznam.cz