KRVAVÉ SLZY PANNY MARIE

Zázrak je něco, co odporuje přírodním zákonům. Něco, co popírá a ruší nejen fyzikální zákony, ale staví na hlavu naše vlastní zkušenosti a přesvědčení. Jde o selhání zákonů přírody, nebo se zázrak řídí zcela přirozeným zákonem, který jsme zatím neodhalili?

Poslední dobou jakoby různých zázraků a „rádobyzázraků“ přibývá. Vědci jen nevěřícně kroutí hlavou a když už se musí něčím takovým zabývat, vysloví se v tom smyslu, že dnešní úroveň vědění neumožňuje racionální vysvětlení toho či onoho.

Typickým příkladem je plačící Madona z Civitavecchie. Slyšeli jste už o tom?

Stalo se to 2. února v roce 1995 v městečku Civitavecchia, které je od Říma vzdáleno padesát kilometrů. Sošku dostal darem dělník Fabia Gregori, kterému tou dobou bylo 32 let. Sošku přinesl biskup Mons. Girolamo Grillo z Medžugorje a měla své místo v zahradě, pod růžovým výklenkem.

Soška začala ronit krvavé slzy a v prvních čtyřech dnech slzela celkem třináctkrát. Pak ji dal biskup Grillo přenést do své rezidence. Zmíněný biskup řekl doslova: „Plakala mi v náručí, když jsem ji držel. Ať je to jakkoli, já nemůžu popřít, že tahle soška prolévala krvavé slzy v mých rukou. Je to čistá pravda.“

Soška není nijak zvlášť velká, na výšku pouhých 47 centimetrů. Státní prokuratura sošku zabavila 4. dubna a až do 18. dubna byla zamčena a zapečetěna v biskupském paláci. Samozřejmě, že nepříjemnostem se nevyhnul ani majitel Fabio Gregori. Byl vyšetřován a vzali mu také krev pro genetický otisk DNA. Krvavé slzy Madony zkoumali také v Institutu zpravodajské služby v USA. Výzkumy a testy prokázaly, že se jedná o krev muže.

Soška se nakonec vrátila ke svému majiteli. V Itálii bylo vyšetřování svěřeno prof. Angelovi Floridu (Universitá Cattolica del Sacro Cuore) a prof. G.Ronchimu (Universitá di Sapienza). Spolupracoval také Dr. Aldo Spineli, ředitel oddělení biologických vyšetření Kriminální policie.

Také biskup Grillo vytvořil vyšetřovací komisi, kterou tvořilo jedenáct teologů a expertů. Komise vyslechla na padesát svědků, kteří pod přísahou dosvědčili, že viděli sošku plakat krvavé slzy.

Expertiza potvrdila, že se jedná o tu samou sošku, že rozhodně nebyla vyměněna a kategoricky vyloučila, že by se v sošce nacházelo cokoli cizího, co by vyvolalo falešné slzení. Bylo nade vší pochybnost potvrzeno, že se nejedná o podvod a že událost má nadpřirozený charakter.

Skutečnost, že Madona ronila slzy, které – jak bylo dokázáno, tvořila krev muže, se vysvětluje tím, že jde o krev Ježíše Krista.

Než byly zveřejněny výsledky zkoumání, mnoho časopisů o zázraku z Civitavecchia psalo a spekulovalo, jakým způsobem se dosáhlo tak efektního podvodu. Poté, co vědci a vyšetřovací komise zveřejnili svůj rezultát, bylo najednou ticho. Opravdu si nepamatuji, že by byť jen jediný časopis zveřejnil výsledek zkoumání.

Tak je to s každým zázrakem. Pokud se nedá vědecky vysvětlit, odloží se ad acta jako něco neseriózního a nehodného tisku. Postoj vědců a veřejného mínění mají na tom vinu, že o mnohých zázracích naší doby drtivá většina lidí vůbec neví.

Zázraky se děly vždycky. V minulosti stejně hojně, jako v naší moderní, digitální době. Jen nám jaksi nezapadají do obrazu světa, který nám vnucují vědci a „seriózní“ tisk.

Kontakt

Žďár nad Sázavou

abundancia@seznam.cz