TANČÍCÍ HVĚZDIČKA

 

 

Včera jsem si prožila opravdu zvláštní den. Začal docela pěkným zázrakem a skončil dalším úžasným zázrakem. Ráno bylo zamračeno. Vyšla jsem ven, na dvorek, a dívala se na nebe. Již týden bylo nehezké počasí, už týden jsem neviděla hvězdné nebe. Pohled na nebe plné hvězd prostě miluji. V tomto ročním období  se můžu  pohledem na mrkající hvězdičky kochat i ráno.

Ale včera bylo opět zataženo, jako mnoho dnů předtím. Jenže – najednou jsem uviděla hvězdu! Tu nejkrásnější hvězdičku z celé oblohy – planetu Venuši. Při zcela zamračené obloze! Umíte si vůbec představit tuto přenádhernou hvězdu na zamračeném nebi? Skoro mi oči vypadly z důlků, tak jsem byla překvapena! Bylo to nádherné, hřálo mne to u srdce a pozorovala jsem Venuši v celé její kráse snad minutku, než zase zmizela.

Asi tak po půl hodině jsem zjistila, že se vyjasňuje. Vyběhnu na dvorek  - a co vidím? Hradba černých mračen poslušně pochoduje směrem k východu a na pročištěné obloze se skvěla nádherná trojkombinace: Venuše, Mars a Jupiter v jedné přímce. Na tom by nebylo nic zvláštního, tyto tři planety vedle sebe pozoruji na ranní obloze už od léta, jen se od sebe vzdalují – vzdálenost mezi Venuší a Jupiterem je stále větší, planeta Mars je vždy uprostřed. Pro mne byla zvláštní ta odplouvající hradba mračen. Jako by mi někdo říkal: Právě takto a právě v tomto čase odcházejí z tvého života všechny starosti a trable. Trvalo to však jen krátce, snad půl hodiny a najednou se počasí pět změnilo – hustá mlha zahalila celý kraj.

Ano, očekávám obrovskou a pozitivní změnu v běhu mého nudného života. Celý den jsem byla naplněna zvláštní, niterní radostí a měla jsem spoustu energie. Bylo mi hodně dobře a udělala jsem mnohem více práce, než po jiné dny. Odpoledne se začalo vyjasňovat, dokonce i sluníčko pozlatilo svým teplem všechno, na co sáhlo. Radovala jsem se, protože po dlouhé době opět uvidím hvězdy. Mé toužebné přání se naplnilo. Hned, jak bylo možné vidět hvězdy na nebi, vyběhla jsem ven. Ano – přivítalo mne nebe plné hvězd, které přátelsky a laskavě na mne mrkaly… Ale jedna hvězdička nejen že na mně mrkala, ale začala tančit!!! Byla to hvězdička, která patří do souhvězdí Pegas, jedna ze čtyř tzv. Pegasova čtverce. Točila se chvilku doprava, chvilku doleva, chvilku poskakovala vpřed a vzad, anebo dělala pohyb cik-cak, dokonce tančila jakby opisovala ležatou osmičku. Nevěřícně jsem se na to divadlo koukala, domnívajíce se, že mne šálí zrak. Jala jsem se upřeně pozorovat i jiné hvězdy v domnění, že zjistím, že je to jen zrakový klam. Žádná jiná hvězdička netančila. Jen tato jedna jediná. Dlouho jsem tanec hvězdy pozorovala, naplněna obrovskou, překypující vděčností a radostí.

Později jsem ještě několikrát vyběhla na dvůr pozorovat tu nádheru nad našimi hlavami. Ale tančící hvězdičku jsem již více neviděla.

Tak teď přemýšlím, jak se mi změní život. Možností vidím několik. Jedna z nich je – nemám si podat sportku?

 

 

Kontakt

Žďár nad Sázavou

abundancia@seznam.cz