MIKROTRAGÉDIE

 

Kos černý - sameček.

 

Mám to štěstí, že žiji na vesnici, a více méně v přírodě. Stačí vyjít na dvorek a jsem uprostřed zeleně - v přírodě. Ráda pozoruji život ptáčků - a letos je jich opravdu hodně. V kůlně měli svá hnízda vlaštovky a kominíčci. Na dvoře na ořechu si vystavěli hnízdo kvíčaly a na jabloni kosi. Ptáčci vyvádějí svá mláďata již po druhé v tomto roce. Jednou jsem zjistila, že vlaštovčí hnízdo je na zemi, poničené, po mláďátkách ani stopa. Byla jsem z té tragédie velice smutná. Nevěděla jsem, co se vlastně stalo, zda nějaký dravec, či něco jiného...

Na jaře jsem pozorovala svatební tanečky kosů - opravdová zábava. Pak jsem sledovala, jak si na jabloni dělají hnízdo. Samička snášela pírka, kousky slámy a sena, a kosák hlídal na střeše vedlejšího domu. Bylo zábavné vidět, jak pochoduje na samém vršku střechy a hlídá, bylo zábavné dívat se, jak vzniká hnízdo. Po nějakém čase, když samička seděla na vejcích, vyklubala se mláďátka. A já mohla pozorovat, jak kosí rodiče nosí v zobáku různé červíčky, larvičky, housenky a krmí své mladé. Mláďátka se vždy rozpištěla, ale když nebyl v blízkosti ani jeden z kosích rodičů, tak ani nepípli.

 

Kos černý - samička.

 

V pátek odpoledne jsem zjistila, že mláďata kosáčků vypadla z hnízda. Jedno mládě bylo v trávě pod stromem, druhé - o něco silnější a vyspělejší, bylo na skalce. Obě kosáčata ještě nebyla schopna létat, ale už jsou dost těžká na to, aby je kosí máma mohla vrátit do hnízda. A tak jsem pozorovala, jak kosice co chvíli přilétá a krmí své malé na zemi. Když se zvečeřilo, to slabší se nějak dobelhalo - pomocí nožiček a nedorostlých křidýlek, pod jeden kámen. Byla mu zima... To silnější mládě zmizelo, netušila jsem kam. Ale včera se opět objevilo na dvorku, ale na druhé straně; a kosí máma opět létá a krmí ostošest. To slabší mláďátko do rána pod tím kamenem na skalce uhynulo. Snad chladem. Bylo mi to moc líto... Ale to silnější se má k světu, i když své "dětství" neprožívá v bezpečí rodičovského hízda. Dneska jsem dokonce viděla, jak se pokouší létat! Přeletělo pár centimetrů nad zemí nějakého půl metru do dálky. Z toho jsem měla fakt radost.

 

Kos černý - mládě.

 

Pořád pozoruji, jak se obětavá kosice o své zbylé mládě stará, jak ho krmí. Netuším, kde jsou během noci. Věřím však, že toto kosí mládě přežije a bude brzo létat.

Jak vidíte, tragédie se dějí i v ptačím světě, jen málokdo to vidí. Mne však fascinuje ta obětavost kosí mámy. Tyhle ptačí tragédie jsou možná z mého pohledu "mikrotragédie", přesto jsem vždy velice smutná, když něco takového zjistím...

 

 

Kontakt

Žďár nad Sázavou

abundancia@seznam.cz