JE TO VZTAH - NEJDE O VÍRU

 
 
 
 
Opět máme Velikonoce. Sice o celý měsíc později, nežli by měly být, ale budiž. Pro věřící je to čas zamyšlení se nad životem a smrtí Ježíše Krista, rozjímání o smyslu jeho smrti, poselství a učení. Pro nevěřící jsou to jednoduše svátky jara. Ve svém mládí jsem byla tak blbá, že jsem vůbec ani nevěděla, proč ty Velikonoce vlastně jsou; a také pro mne to byly jen a jen svátky jara s mnoha tradicemi.
Po revoluci, po tom slavném podvodu, po "sameťáku", se i k nám začaly linout různé informace duchovního charakteru a já jsem hltala všechno "duchovní" hlava-nehlava! Hare Kršna, hinduismus, křesťanství, zoroastrismus, Weinfurterovo učení, různé jógy, učení manželů Tomášových, různé mystéria a záhady... Byla jsem ateismem tak duchovně vyhladovělá, že jsem všechno nasávala jako suchá houba vodu.
V té době v našem městě pořádala Apoštolská církev promítání filmu "Ježíš" pro všechny zájemce zdarma. Bylo to snad poprvé v mém životě, kdy jsem poznala Ježíše a Jeho život. Tento film mne nadchl. Byl natočený přesně podle Lukášova evangelia. Prožívala jsem hluboké dojetí. Na konci filmu byla modlitba, kterou jsem se také upřímně a z celého srdce pomodlila. Je to tato modlitba:
 

„PANE JEŽÍŠI, POTŘEBUJI TĚ. DĚKUJI TI ZA TO, ŽE JSI ZEMŘEL NA KŘÍŽI ZA MÉ HŘÍCHY. OTVÍRÁM TI DVEŘE SVÉHO ŽIVOTA A PŘIJÍMÁM TĚ JAKO SVÉHO SPASITELE  A PÁNA. DĚKUJI TI ZA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. UJMI SE VEDENÍ MÉHO ŽIVOTA A ZMĚŇ MNE, ABYCH BYLA TAKOVÁ, JAKOU MNE CHCEŠ MÍT.“

 

Od téhle chvíle se mne Pán osobně ujal a již nikdy mne neopustil. Uvěřila jsem zcela bez výhrad; a jako správná ateistka jsem vždy žádala nějaký důkaz, ale tentokrát ne. Jednoduše jsem uvěřila a hotovo. Žádný důkaz jsem již nepožadovala. Přesto mi Pán Ježíš důkaz o své existenci a veliké lásce dal. Na návštěvě u své maminky na Slovensku jsem si prohlížela novou, velkou obrázkovou Bibli pro děti, kterou maminka krátce předtím koupila. U jednoho obrázku jsem se zastavila, zdál se mi nějak zvláštně krásný. Byl na něm Pán Ježíš, jako celá postava, tváří k čitateli. Naklonila jsem se nad knihu, abych si ten nádherný obrázek lépe prohlídla a vtom se to stalo! Najednou z toho obrázku něco vyskočilo, nějaká síla, energie, či co, a přímo mně do srdce! V tom momentě jsem ležela na polštářích, blažené teplo se mi rozlilo pocelém těle a trvalo mi hodnou chvíli, než jsem se vzpamatovala a mohla vstát. Šla jsem říct mamince a mé kamarádce, která byla s ní, co se mi stalo. Bylo na mně vidět, že opravdu něco velkého jsem prožila, ale stejně mi nevěřila ani jedna ani druhá.

Od této chvíle můžu říct, že v Ježíše NEVĚŘÍM. Protože VÍM, že je, že existuje, že je skutečný. NENÍ TO OTÁZKA VÍRY, JE TO VZTAH! Vztah hluboké lásky a důvěry v Ježíše Krista. Od této první chvíle, kdy mi Ježíš dal poznat svoji nezměrnou LÁSKU tím, že FYZICKY vešel do mého srdce, dával se mi poznat mnohokrát. Mnoho mystických chvil vytržení jsem s Ním prožila. Mystické zážitky je těžké popsat slovy a úplně nemožné předat lidem tak, aby pochopili, oč tu běží. O něčem se můžete dovědět na těchto stránkách. Hlavně v sekci "Vzpomínání". Prožila jsem i křest Duchem Svatým.

Jako každý vztah, i vztah s Ježíšem je nutno pěstovat, aby vzkvétala a rostl. Proto s Ježíšem vstávám i usínám, každou práci dělám pro Něj. Žiji s Ním a raduji se z Jeho pomoci, blízkosti a Lásky.