ANTISYSTÉMOVÁ ANTIAKTIVISTKA

 
 
Náš svět je prostě divadlo. Jinak se to nedá nazvat. Sledovala jsem prezidentské volby na Slovensku. Slovensko je mému srdci drahé, moje rodná zem, moje rodiště. Láska ke Slovensku je stejně velká, jako k mé nové vlasti zde, v Čechách. Není mi jedno, co se tam děje.
Sleduji vše, co se ve světě děje. Někdy jen nevěřícně zírám. Nezapojuji se do politiky, ani do žádných spolků a už vůbec ne do diskusí na netu. Takto nemíním mrhat svou energií. Jsem jen pozorovatel. Přitom mám stále na mysli to, že i já se mohu mýlit. Mýlila jsem se již mnohokrát. Jak jsem se vlastně stala antisystémovou antiaktivistkou a co to vlastně znamená?
Víte, vyrůstala jsem v sedmdesátých letech, v době normalizace. Věřila jsem všemu, co nás učili. Moji rodiče byli členy KSČ. Kromě toho jsme se zapojovali do různých aktivit. Můj otec byl čelenem Svazarmu a hasičů (tehdy "požárníků), maminka byla předsedkyní svazu žen v naší vesnici, já byla nejdříve pionýrkou, pak svazačkou. Já tehdy všemu věřila. Divila jsem se lidem, kteří poslouchali Svobodnou Evropu, anebo Hkas Ameriky. Můj děděček mezi ně také patřil. Všechno bylo krásné, až do chvíle, když jsem zmaturovala. Škola skončila a začal reálný život. Setkání s realitou mi hodně pochroumalo duši a tak jsem se rozhodla, že po dvouleté kandidátské době do KSČ nevstoupím. Co následovalo - škoda mluvit. Ztratila jsem iluze. Teorie a praxe se diametrálně lišily. Spadly mi klapky z očí. Bylo to pro mne velké zklamání.
 

Dalším zlomem byl tzv. "samet" - sametová revoluce. Ne hned, až po mnoha letech. Zjistila jsem, že celá ta slavná revoluce - které jsem se také osobně účastnila - byl podraz a podvod. Podvedli nás, zmanipulovali nás! Dobře si pamatuji na tu dobu - to nadšení, tu euforii! A přece to byl dobře zakuklený podvod. Poznání mne bolelo hodně a dlouho. Stejně tak poznání, že náš první "demokratický" prezident byl podvodník, alkoholik a lhář. Že o tom, že bude prezidentem se rozhodlo již tři roky před plánovanou revolucí, v roce 1986. Prozřela jsem. Věřit můžu jen a jedině Bohu. Nic není takové, jaké se to lidským očím jeví. Vše, co hlásají média je lež, podvod, manipulce. Propaganda je mnohem dokonalejší a rafinovanější, než byla ta za socíku. Mravní rozklad a dekadence se rozlézají kam se podíváš. A lidé - nechtějí nic vidět, nic vědět. Nechci nic a nikoho kritizovat, jen uvádím ta základní fakta, která mne přivedla k mému nynějšímu postoji.
Hrozným zkalamáním pro mne bylo to, jak funguje, a proč existuje monetární systém... O tom se raději rozepisovat nebudu.
Naštěstí, dnes máme internet. Není potřeba věřit systémovým hlásným troubám - médiím. Namísto "Hlasu Ameriky" máme "Svobodný vysílač" a "Svobodné rádio". Je dobré vyslechnout si také jiný pohled na realitu, na děje ve světě. Mnohému věřím, ale mnohému ne. Nemůžu se přiklonit na žádnou stranu. Každý se může mýlit. Mýlila jsem se a zklamala mockrát a tak se ze mne stal pouhý POZOROVATEL. Jen se dívám, hledám informace. Tu se k něčemu přikloním, tu neco zavrhnu. Přesto si stále připomínám, že jsem jen a jen POZOROVATEL. Není mou věcí něco posuzovat, něco přijímat jako pravdu pravdoucí. Někdy je to těžké dodržet, být nad věcí. Například teď. Volby na Slonensku. Mé milované Slovensko! Jasně vidím, jak byli lidé - voliči - obelstěni. Zvolili si koně nasazeného americkými neokony... A člověk, kterému opravdu šlo o Slovensko a Slováky - propadl již v prvním kole...
Jsem ovšem jen pozorovatel. Budu muset jen sledovat dále, jak bude moje milované Slovensko opět trpět. Co bude za pár let. Se stejným nadšením si Slováci zvolili současného prezidenta, ze kterého se vyklubal ... raději neřeknu co.
Proč tedy "antisystémová antiaktivistka"? Protože nevěřím současnému systému. Tento režim je nejkrutější, jaký znám. Hlásá svobodu a zatím jsme všichni otroci... Lžou nám do očí a my jim to "žereme". To by bylo na jiný článek. Prostě - nevěřím politikům, ani ekonomům, ani náboženským vůdcům, nevěřím televizním novinám, rozlišuji propagandu a ideologii, které prorůstají všechno a do všeho. Jsem proti tomu systému, jsem proti tomuto režimu! Tak tedy proto "antisystémová".
 
 
A proč "antiaktivistka". Protože nemíním udělat absolutně nic protirežimního. Nezaložím si politicikou stranu, nebudu organizovat - ani se zúčastňovat - demonstrací, nebudu hřímat na internetu. Nic takového. Jak tedy se snažím něco změnit? Pouze modlitbou, zlepšováním sebe sama, láskou. Láskou k Bohu, lidem i sobě samé, láskou k přírodě  a ke všemu živému. Učím se jen dívat, pozorovat, zkoumat. Učím se být jen pozorovatelem (ne vždy se mi to daří). A také neplýtváním. Kupovat jen tolik, kolik je nezbytné, aby se nic nevyhodilo. Chovám se šetrně a hospodárně. Vyprosuji od Pána prozření a probuzení pro spící duše. Žiji pokojně jednoduchý, skromný život, ale život spojený s Bohem. To je to nejdůležitější. SKRZE NĚHO, S NÍM A V NĚM! I když vidím, co všechno zlého se děje, jak jsme my, lidé, klamáni a zotročováni, i když vidím všechen ten hnus v současném světě, jsem šťastná. Jednoduše jsem šťastná a spokojená a klidná, protože žiji v Boží náruči a Bůh nedovolí, aby svět a lidé byli zničeni. Temnota se snaží marně.
 

Kontakt

Žďár nad Sázavou

abundancia@seznam.cz