BÁSEŇ PRO JARMILU

 

 

Závistí ti blednou líce,

svaž tu závist do kytice

a polož ji na hrob

- neznámého vojína –

 

A v srdci tvém růže vadne,

růže bílá – proč tak chřadne?

 

Duše moje, duše milá,

Proč jsi růži nezalila?

 

Stojím za dveřmi a klepu,

kdo otevře mi, vejdu k němu,

pozvi Lásku v srdce své.

 

Vyženeme všechny škůdce,

vyplejeme záhony,

bílá růže, i když vadne

opět sladce zavoní.