13. ZASTAVENÍ
Ježíš je snímán z kříže a položen matce do klína.
Ježíšovo tělo je tedy položeno Marii do klína. Drží ho stejně, jako kdysi držela malého Ježíška. Rozdíl je ovšem právě v tom, že tehdy chovala dítě, před kterým se rozprostíral život.
Díváte se zase nejdříve na to, co se děje, a potom na prázdné místo. Hledíte s Marií na to místo a říkáte s ní (nyní přichází obtížně pochopitelná formulace, ale já ji vysvětlím):
"MŮJ PANE A MŮJ SYNU, ODPUSŤ JIM, ŽE TĚ NEZRODILI."
"Nezrodili tě" znamená: Dosud tě v sobě neobjevili, neuvědomili si ještě, že ve svém nitru svého Krista nosí a že smasl života spočívá v tom, aby ho takzvaně přivedli na svět. Tím, že ho budou následovat, že budou podle něho žít.
Matka zde prosí za všechny, kteří to ještě nepochopili a nepocítili, kteří nevědí, že člověk se má po celý život neustále snažit vlastníma rukama, vlastními postoji, názory, slovy, myšlenkami a pocity přivádět na tento svět svého Krista. Potom se můžete - když se vás to týká a pokud vám to nedělá potíže - vzpomenout na doby, kdy jste také nežili s tímto vědomím. Pak můžete dodat:
"ODPUSŤ MI, ŽE JSEM TĚ NEZRODIL."
Vyslovte to ale skutečně, jen pokud chcete, pokud cítíte, potřebu to říci. Nepodléhejte pocitu, že musíte. Tak jako tak je na vás pamatováno i v modlitbě Panny Marie, neboť ona prosí vždy za každého.