OBYČEJNÁ LIDSKÁ SLUŠNOST

 
 
Žijeme v časech konce - konce zla a temnoty na naší planetě. Není a nebude to konec ani planety, ani lidí. 
Jde o to, zda jsme opravdu dobrými lidmi, či nikoliv. Barometrem je právě to, jak slušně, či neslušně se k druhým lidem chováme. Nejen tváří v tvář, ale třeba i na netu, kde je jaksi každý anonymní a právě zde každá osoba ukazuje svoji pravou tvář. Tím nemyslím trotly, ti ubližují záměrně.
Nejde jen o to, zda je naší přirozeností pokaždé pozdravit, poprosit, poděkovat, omluvit se. 
Zatím je ještě náš svět pořád duální: dobro-zlo, noc-den, žena-muž, nádech a výdech...
Jenže: Je nádech dobrý, a výdech zlý? Nebo naopak? Jistě že ne. Patří k sobě. Stejně jako dvě strany mince, jako pravá a levá ruka. Proto nemá cenu zlobit se na ty, kdo nesdílejí naše idee, naši víru a naše přesvědčení. Proč druhým spílat a vysílat agresi a nenávist jen proto, že věří v něco jiného, že vidí svět a současné dění v něm jinak?
Chovejme se vždy slušně, i k našim oponentům. 
 
 
Stalo se mi nedávno, že jsem byla za své názory na netu agresivně napadena. Pod můj - dle mého mínění - slušný a neagresivní příspěvek přistál výblitek agrese, odsuzování, nenávisti, kritiky, obviňování... Nejen vůči mně. Ta osoba si ale vůbec neuvědomuje, že je agresivní, že je nenávistná a plná zloby. Cítí se být dobrým člověkem. Slušně jsem diskusi ukončila s tím, že její názor respektuji. Ta ohromná nenávist a agrese škodí nejvíce jí samotné a pak také všem v jejím okolí. 
Problém je, že lidé se cítí být dobrými lidmi i tehdy, když jsou vůči druhým zlí, agresivní, pěstují nenávist vůči všem, kdož nenaplňují jejich představy, jak by se kdo měl chovat, jak cítit, co si myslet, jak jednat.
Lidé ve své podstatě jsou dobří. Jednají zle; a ubližují druhým z několika důvodů. Především se cítí být ohroženi. Tím, co se kolem děje, celým tím šílenstvím, smyšlenou nemocí, potencionálním nebezpečím. Je to tedy jen obranná reakce. 
Dalším důvodem je nevědomost, nezralost a neznalost Vesmírných zákonů. Jsou jako děti na písečku, když jim někdo vezme lopatičku či zboří bábovičku... 
 
 
Někteří lidé se cítí být lidmi dobrými, i když nenávidí a jsou vůči jiným názorům agresivní. Proč? Protože si vůbec neuvědomují, že takto cítí, myslí, mluví, jednají. Vidí chyby druhých, ale ne svoje. Anebo druhému nálepku čerta s ďáblem vlepí na čelo, protože se pak cítí lépe, cítí se být lepšími, než tamten, či onen. 
Co s tím? V podstatě nic. My můžeme druhým ukázat cestu, třeba jim tu cestu i zamést a svítit na ni, ale po té cestě musí jít sami. To znamená uvědomit si, jak myslím, co cítím a proč. 
Za třicet let svého duchovního života jsem se dopracovala k poznání, že ze všeho nejdůležitější je VĚDOMÉ MYŠLENÍ. Ne pozitivní, ale vědomé. Uvědomovat si, na co myslím, co cítím, a hledat odpověď, proč. Když mám vědomé myšlení, uvědomuji si negativní myšlenku a ihned ji můžu zneutralizovat. Kdysi jsem používala různé způsoby, ale v poslední době jen jeden. Když se přistihnu při negativní myšlence, ihned řeknu: "Heš, potvoro!" Nebo to negativní změním na pozitivní. Například si uvědomím, že třeba manžel zase jen sedí a nic nedělá. Než mne to začne štvát, řeknu si v duchu: to je v pořádku, potřebuje si odpočinout, tak ať si posedí a odpočine. Uvádím to pouze pro inspiraci. 
 
 
S tímto mým poznáním korespundují i jiná duchovní učení. Například žití v přítomném okamžiku, či pozice pouhého pozorovatele. 
Je důležité být dobrým a slušným člověkem. Teď už jde o všechno. Realita se brzy rozdělí, roztrhne - ač to zní neuvěřitelně. Jedni půjdou "nahoru", jiní zůstanou uvěznění v 3D realitě, kde bude implementována NWO diktatura. Výběr, kde chceme v budoucnu žít, je jen na nás. Je to osobní svobodná volba každé bytosti na planetě. Peklo, nebo nebe? 
 
 

Kontakt

Žďár nad Sázavou

abundancia@seznam.cz