HŘÍCH A VINA

 
 
Není možné žít lidský život bez toho, abychom někomu, anebo sobě - neublížili. Naše dobré úmysly se časem můžou ukázat jako zlé a škodlivé. Pak nás trápí výčitky svědomí a pocit viny. To je dobré znamení, začátek nápravy. Ne každý člověk je schopen cítit pocit viny. V lidském těle, ve kterém není LIDSKÁ DUŠE, není ani žádných pocitů viny. Je jasné, že když nás trápí pocit viny, není to jen proto, že jsme něco špatného udělali, ale také proto, že jsme ČLOVĚKEM. Bytost lidská má nejen tělo, ale také lidskou duši a emoce a svědomí.
Co je to vlastně hřích? Toto slovo je sprofanováno katolickou církví, ale zbytečně. Hřích skutečně existuje. Hřích je všechno to, co ubližuje druhému člověku, přírodě, planetě, společenství a také nám samým. Hřích dělá "kaňku" na naší duši. Znečisťuje naši duši. Vytváří další karmu. Máme žít tak, abychom svoji starou karmu odpracovali a novou nevytvářeli. Je to důležité kvůli našemu vysvobození. "Pokud nezaplatíš do posledního haléře, neodejdeš odtud". Jde o to, abychom postoupili na vyšší úroveň, abychom se už nemuseli vtělovat na Zemi.
Nejlepší způsob, jak očistit svoji duši zamazanou hříchem, nabízí právě katolická církev, kterou tolik lidí nenávidí, nesnáší, neuznává. Podmínkou očištění duše od hříchu je upřímná lítost a pak zpověď. Ve zpovědnici - což je vlastně očistná sprcha pro duši - nám odpouští a očišťuje nás samotný Ježíš Kristus skrze kněze. Ne každý má takovou důvěru k církvi, aby poklekl u zpovědnice. Ne každý je členem této církve. Je nás mnoho, kteří vyznáváme jinou víru. Zdá se, že nejvíce je ateistů... Co pak? Dá se pocit viny řešit i bez církve - bez kněze a zpovědnice? Ano, dá. Dobrá zpráva.
Nejtěžší ze všeho je odpustit sobě. Pocit viny nás ničí. Pro pocit vlastní nedostatečnosti se necítíme být pravými lidmi. Několik lidí mi řeklo: "Tak velký hřích nemůže ani Bůh odpustit". Bůh nemá problém s odpuštěním. To my - my si neumíme odpustit. Toho využívají temné bytosti, aby se přiživovali naší energií a drží nás v zajetí. Pocity viny jsou neviditelná pouta na našich rukách, otrocká koule na našich nohách. Je potřeba se toho zbavit.
Ano, ale jak... Dobrá zpráva je, že to jde u každého člověka. Není potřeba spěchat do kostela za knězem, není potřeba se neustále trestat.
 
 
Jak na to?
Především se zklidněte. Sedněte si někde, kde jste sami, kde vás nikdo nebude rušit. Telefon raději vypněte. Vezmete si papír a tužku a sepište všechny své hříchy. Určitě to nebudete mít za hodinu hotové. Když jsem se připravovala na svou první zpověď, "zpytovala" jsem své svědomí celý jeden měsíc. Dejte si i vy nějaký limit - týden, dva, měsíc... Po tuto dobu se k záznamům svých hříchů pravidelně vracejte, seznam doplňujte. Až nabudete pocitu, že je to již všechno, zapalte svíčku a pomodlete se. Je jedno jak. Každý jak to cítí. Někdo rozmlouvá s Ježíšem, jiný s anděly, další přímo s Bohem. Je nutné jasně prohlásit, že litujete všeho, čím jste způsobili bolest někomu jinému, případně sobě, že litujete všech svých hříchů a také jejich následků. Pak si vemte nějaký hrnec a v něm spalte papír se seznamem svých hříchů. Přitom se modlete. Například: "Děkuji ti Bože, že mne osvobozuješ ze zajetí mých provinění a hříchů". Nebo tak podobně, vlastními slovy, prostě tak, jak to v danou chvíli cítíte. Pak posbírejte popel do nějaké krabičky a vysypte jej do tekoucí vody. Nejlepší je do řeky, ale když není zbytí, tak klidně použijte tekoucí vodu v umyvadle. Přitom říkejte něco v tomto smyslu: "Právě teď se moje duše očišťuje, právě teď voda smývá všechno zlé z mého života. Právě teď všechny moje hříchy odtékají do kanálu (bere voda - pokud je to řeka či potok).
Veřte, že Bůh odpouští každý, upřímně vyznaný hřích. Pevně věřte, že Stvořitel, anebo Ježíš Kristus, vás očišťuje, odpouští vám a osvobozuje vás. Důležité je také předsevzetí, že nadále již nechcete ubližovat. Nikomu - ani druhým, ani sobě. Můžete si představit, jak pouta z všich rukou a nohou padají. Jak jste obmýváni čistým světlem Boží Lásky.
Takto můžete začít nový život. Bez pocitů viny, bez podvědomého sebetrestání, svobodně.
Hlavně - NEODSUZUJTE  se za nic, čeho jste se v životě dopustili. Většinou jsme konali zlé věci nevědomě, z přesvědčení, že to je to nejlepší v dané chvíli. Ani druhé lidi neodsuzujte, třeba by právě v této chvíli páchali něco ohavného. Nezapomeňte:
KDO JSI BEZ VINY, PRVNÍ HOĎ KAMENEM.