DOBA, VE KTERÉ ŽIJEME

 

 

 

 

Na jednu stranu tady máme lidi vlastnící majetek v hodnotě mnoha desítek miliard dolarů, na straně druhé umírají děti hladem. Na účtech zdravotních pojišťoven leží miliardy, ale na operaci děvčátka za 5 milionů se musí udělat národní sbírka, jinak by holčička zemřela. Úroky ve výši 20 a více procent snad většině lidí připadají zcela normální, přestože ve středověku to byla tvrdě trestaná lichva. Nikdo se už ani nepozastaví nad tím, že soukromé banky mají v rukou moc vytvářet a půjčovat peníze z ničeho. Klaníme se sportovcům a seriálovým hvězdám, obdivujeme úspěšné manažery a přesto, kdyby všichni tito lidé zmizeli ze světa, nic by se nestalo a v mnoha případech bychom to ani nezaznamenali.

Představte si, že by zmizeli popeláři, uklízečky, pekaři nebo třeba lidé, kteří se starají o umírající - během pár hodin nebo dnů by vypuknul chaos. Přesto, mnozí z těchto lidí, živoří nebo dělají za směšné mzdy. Oceňujeme pozlátko, vyhazujeme miliardy za absolutní zbytečnosti pro armádu nebo idiotské ekologické projekty a lékaři hledající lék proti rakovině žadoní každý rok o dotace. Vyplňujeme tisíce nesmyslných lejster, aby byrokratrický aparát ospravedlnil svou existenci a už si ani neuvědomujeme, že za první republiky bylo úředníků 20x méně a to k nám patřilo i Slovensko a Zakarpatská Rus.

Lidem asi nevadí, že v daňovém systému se už skoro nejde vyznat a že náš právní řád je naprostou džunglí, kde se nedovoláte spravedlnosti, pokud nemáte peníze na právníka. Novou normou se stalo pracovat v soukromých firmách 12h denně 6 dní v týdnu, jinak se dozvíte, že okrádáte majitele. Ten samý majitel vám kvůli krizi sníží plat, aby údajně nemusel propouštět a za měsíc koupí manželce nové BMW. Toto není mé uražené ego, uvádím jen zkušenost mého známého, který s ní není zdaleka jediný.

Takhle by šlo pokračovat hodiny, ale nemá to valný smysl. Zkrátka řečeno, všechny hodnoty jsou převráceny úplně naruby. Logika a rozum se nenosí, prostor má přetvářka, stupidita a tupost na všech frontách. Mám někdy pocit, že elity zkouší, co všechno si necháme líbit a pokud si necháme líbit tohle všechno, pak jsme na tom ekonomicky pořád dobře. Až jednou přitopí pořádně a kotel po letech vybuchne, pak si prožijeme další sociální revoluci. A já se domnívám, že se toho ještě dožijeme.

 (Celý článek a zdroj)