CO S PŘEBYTKY?

Jan Kadubec, 9.5.2009

Největším problémem všech doposud známých civilizací bylo řešení otázky co s přebytky?

Ve světě byl, je a prý i nadále bude vždycky nadbytek všeho. Zdá se to být naprosto nelogické tvrzení, vždyť je tolik hladových lidí a lidí bez střechy nad hlavou. Ovšem historická fakta prokazují ono „nelogické“ tvrzení.

--------------------------------------------------------------

Začnu u lovců a sběračů. V učených knihách se píše, že těmto „pralidem“ stačilo k obživě pracovat tři maximálně čtyři hodiny denně. No a když náhodou ulovili třeba jelena, tak nešli do „práce“ nejméně čtrnáct dnů. A kdyby tehdy měli k dispozici ledničky a mražáky, nešli by „pracovat“ i dva tři měsíce. Potvrzují to i studie o současných přírodních národech. Ti lidé se skutečně nepředřou, dávají přednost nicnedělání. Zato dnes, aby se člověk uživil, musí pracovat málem deset hodin denně! Řídili se asi už i tehdy dle rady Ferdinanda Célina: „Poslyšte: jsme tady na světě, abychom se prostě jen tak flákali. A nenechte si od nikoho nakukat nic jiného.“

Jakmile vznikly zemědělské společnosti, vznikla i spousta přebytků, které bylo možno skladovat a uchovávat po delší dobu (hlavně obilí). Okamžitě se vynořili predátoři, kteří přebytky loupili. Vrstva, spíše vrstvička, predátorů byla a je dvojího druhu. Jedni loupili pomocí síly a násilí, prostě loupežili a kradli, druzí loupili pomocí výmluvnosti a přesvědčování - kněží. V obdivuhodné spolupráci nemilosrdně obírali a odebírali spolubližním sebemenší přebytky. Žádná změna se za ta tisíciletí neudála. Lupičům dnes říkáme bankéři a burziáni a dnešní kněží jsou média. Mají ale stejné cíle - okrádat spolubližní. Kdysi vládli ze svých nedobytných opevněných hradů, což byly vlastně trezory pro nakradené, dnes vládnou ze svých průmyslových a finančních komplexů, taky nedobytných, a vyjde to nastejno. Řídili se jednou jedinou zásadou: ponechat obyvatelům pouze tolik, aby nechcípali hladem a mohli vychovat děti - další otroky. Podnes platná zásada.

Podívejme se do starého Egypta, kde se snad poprvé v plné nahotě projevil problém - co s přebytky. Jak to tehdy řešili a jak to vyřešili? Starý Egypt byl nepředstavitelně bohatý, toho zlata, perel, drahých kamenů, slonoviny… Přidejme i lup z válečných výprav do sousedních krajin. No ale co s tím bohatstvím? To nešlo už ani nesmyslně proplýtvat, pořád toho bylo nadbytek, vládnoucí byli bezradní a přemýšleli, jakým způsobem to promrhat. I kohosi napadlo stavět pyramidy. Co to mělo za smysl? No naprosto žádný - přebytky a bohatství Egypta se zhmotnilo do kamenných kvádrů pyramid, do nesmyslných hromad kamení. Prý smysl pyramid je v jakémsi transcendentním přesahu a ve vyzařování kladné duchovní energie. No, kdo chce, ať tomu věří.

(Celý článek zde. Zdoj zde.)

Kontakt

Žďár nad Sázavou

abundancia@seznam.cz