JAK SE CHOVÁ DÉMON

Je třeba říct, že démon zpravidla dělá všechno proto, aby nebyl odhalen. Je velmi skoupý na slova a snaží se odradit pacienta i exorcistu. Pro větší názornost rozlišujeme čtyři fáze jeho chování: před odhalením, během exorcismu, před vyjitím a po osvobození. Upozorňujeme, že nikdy neexistují dva stejné případy. Chování démona je velmi různorodé a nepředvídatelné. Píšeme pouze o těch projevech, s nimiž jsme se nejčastěji setkali.

1, Před odhalením. Démon způsobuje fyzické a psychické potíže. Lékaři léčí postiženou osobu, aniž by znali nebo brali v úvahu skutečný původ zla. Léčba je zdlouhavá a lékaři zkouší různé léky, které se vždy ukáží jako neúčinné. Proto se běžně stává, že pacient mění lékaře, kterým vyčítá, že nerozumějí jeho potížím. Těžší je léčení psychických potíží. Odborníci často nenajdou  nic (to se stává i u fyzických bolestí), jeho rodina považuje postiženého za člověka s utkvělou představou. Jedním z nejtěžších křížů těchto "nemocných" je nepochopení. Dříve či později po marném tlučení na dveře oficiální medicíny hledají tito lidé léčitele, v horším případě šarlatány, chiromantiky a zaříkávače. A tak se jejich potíže znásobují.

Ten, kdo se obrací na exorcistu (na radu přítele a velmi zřídka kněze), má už obvykle trpké zkušenosti s lékaři, k nimž ztratil důvěru; ve většině případů byl také u okultistů nebo podobných lidí. Nedostatek víry nebo skutečnost, že dotyčný není praktikujícím křesťanem, i neospravedlnitelný nedostatek zájmu církve v této oblasti nám umožňuje pochopit takové chování. Většinou je to náhoda, že se člověk dozví o existenci exorcisty.

Mějme na mysli, že démon i v případech úplné posedlosti (kdy jedná a mluví prostřednictvím údů nešťastníka) nepůsobí stále, ale střídavě (obecně to nazýváme "krizovým momentem", s delšími nebo kratšími přestávkami. Kromě nejtěžších případů může člověk plnit své povinnosti  ve škole nebo v práci, takže se zdá být normální, a jenom on sám ví, kolik námahy ho to stojí.

(Vybráno z knihy Gabriele Amortha: Exorcista vypráví - Zkušenosti z boje proti zlu. Gabriele Amorth je oficiálním exorcistou katolické církve pro římskou diecézi.)ú

 

2, Chování během exorcismu. Obecně se démon snaží dělat všechno, aby nebyl odhalen nebo alespoň nebyla zjištěna hloubka posedlosti. Ne vždy se mu to povede. Donucen mocí exorcismu projeví se někdy už od první modlitby a jindy je k tomu třeba víc exorcismů. Vzpomínám si na mladého člověka, u něhož se při prvním požehnání projevily jenom podezřelé příznaky. Pomyslel jsem si : "Je to lehký případ. Vyvázne z toho tímto požehnáním a několika dalšími." Podruhé začal zuřit,  a pak už jsem nezapočal s exorcismem, dokud ho nedrželi čtyři silní muži.

V jiných případech musí dozrát Boží čas. Vybavuji si člověka, který byl u několika exorcistů (včetně mne). Ti si nevšimli ničeho zvláštního. Konečně démon ukázal svou pravou tvář a od té doby se pokračovalo obvyklým způsobem tak často, jek bylo nutné k vysvobození svázaného. Někdy se démon ukazuje už při prvním nebo druhém požehnání v celé své síle, která je různá případ od případu. Jindy se projevuje postupně: postižení lidé mají pokaždé nové potíže. Mívají pocit, že všechno zlo, které je uvnitř, musejí vyplavit pomalu napovrch, aby mohlo být odstraněno. Démon reaguje na modlitby a rozkazy různě. Snaží se jevit indiferentně, ale ve skutečnosti trpí během exorcismu stále víc, dokud se nedospěje k osvobození. Někteří posedlí zůstávají potichu a nehybní, reagují jenom jejich oči při dráždění. Někteří sebou vrtí  a je nutné je držet, aby si nic neudělali. Jiní naříkají, hlavně když přitlačíme štolu na bolavých místech, jak předepisuje rituál, nebo když na nich uděláme znamení kříže a pokropíme je svěcenou vodou. je málo těch, kteří zuří - a takové je třeba pevně držet - exorcistovi přitom pomáhají pomocníci nebo příbuzní.

Démoni se všeobecně jeví jako zdrženliví v mluvení. Rituál správně zdůrazňuje neklást otázky ze zvědavosti, ale ptát se na to, co prospívá rozvázání. První věc, na kterou se máme zeptat, je jméno. Pro démona, jemuž je cizí ukázat se, je zjevení jeho jména porážkou. A když je řekne, nikdy je nechce opakovat v následujících exorcismech. Pak se přikáže ďáblu, aby řekl, kolik je v těle přítomno démonů. Může jich tam být mnoho nebo málo, ale vůdcem je vždy ten, který řekne své jméno jako první. Když má démon jméno biblické nebo jméno dané tradicí (například Lucifer není podle mého názoru jméno biblické, ač se v bibli vyskytuje, a podle mnoha biblistů se k démonu vůbec nevztahuje), jde o "těžký kalibr"; ten se nenechá přemoci tak snadno. Obtížnost je určena také silou, kterou se démon zmocnil člověka. Když je démonů víc, vůdce odejde vždy poslední.

Vybráno z knihy Gabriele Amortha: Exorcista vypráví - Zkušenosti z boje proti zlu. Gabriele Amorth je oficiálním exorcistou katolické církve pro římskou diecézi.)

Kontakt

Žďár nad Sázavou

abundancia@seznam.cz